Lukov

Krajina kolem Lukova má svou osobitou tvář. Její půvab není v monumentálních přírodních sceneriích, ale v tom, jak se tu střídá pahorkatina s plužinou, les s travnatými stráněmi. Na všech stranách je krajina zvlněná. Mírný sklon střídá prudší zdvih. Výběžky Hostýnské hornatiny nepřevyšují střední polohu. Jejich příkře se svažující stráně vytvářejí místní ráztoky a táhlé hluboké brázdy, jimiž protékají rychle ubíhající bystřiny, které se stékají v bělovodský a Lukovský potok. Po jejich březích porůznu vyčnívají skaliska, jinde jen omšelé balvany. V protáhlém údolí, kudy táhnou studené větry z Chladné doliny, jsou stupňovitě položené rybníky, založené v dávných dobách, z nichž nejvýše položený, s poetickým pojmenováním Bezedník je obklopen lesem. Bělovodské rybníky obnovené v 70. letech se prostírají v otevřené krajině a dosud jsou vyhledávaným koupalištěm. Rybník pod Růžovou zanikl už před více jak sto lety. Pískovcové skalní seskupení pod severním hradním svahem, Králky, s vytesanými sedadly, Čertovy kameny a skalní útvary na Velé i na Bzové, nebo pod Hlaváčem, doplňují mnohotvárnost krajiny. Mírně zvlněná plužina v jižním otevřeném prostoru obce, byla vzdělávána celá staletí mnoha generacemi našich předků do nynější své podoby a k užitku všech, pro něž byla živitelkou.Lukov se svým hradem a malebným okolím se stal vyhledávaným letoviskem, místem turistických cest, ale i rekreačních pobytů v početných chatových a zahrádkářských koloniích.