Karlštejn

Hrad Karlštejn je jedním z nejvýznamnějších českých hradů. Byl založen císařem Karlem IV. jako reprezentační sídlo. Později zde byly uloženy královské poklady – říšské korunovační klenoty a sbírky svatých relikvií. Hrad se nalézá asi 8 km východně od Berouna v blízkosti stejnojmenné obce. Je chráněn jako národní kulturní památka.

Hrad stojí na vápencové skále a je obklopen několika vyššími vrcholy, takže byl schován před zraky případných útočníků. Hrad je zbudován na čtyřech výškových terasách, z nichž nejnižší, rozšířená na konci 15. století a dnes přístupná regotizovanou branou, tvoří předhradí. Z předhradí se vstupuje druhou branou do purkrabského dvora. Tyto dvě části hradu byly nejvíce přeměněny při poslední Mockerově přestavbě, který nechal strhnout obě brány a podstatnou část purkrabství a postavil nové bez návaznosti na původní stavbu. Pod purkrabstvím stojí studniční věž chránící studnu hlubokou přes 96 metrů, která však neměla vlastní zdroj vody a proto byla vybudována štola k hornímu toku potoka protékajícího Hlubokým dolem a touto štolou se studna plnila. Voda ze studny byla čerpána velkým šlapacím kolem. Z purkrabského dvora se branou se znakem Martiniců ze 16. století na třetí terasu, kde stojí obdélníkový trojpatrový císařský palác s přilehlou půlkulatou věží na východní straně. První patro sloužilo dvořanům, později manům, kteří hrad strážili. Velký sál se ukončen kaplí sv. Mikuláše, která se nachází v prostoru věže. Ve druhém patře se nachází rozlehlý sál předků, hodovní síň a audienční místnost. S těmito reprezentačními prostorami sousedily soukromé císařovy komnaty, ložnice a kaple sv. Václava, kopírující půdorys dolní mikulášské kaple. Třetí patro, které později vyhořelo, obývala císařovna.

Vedle paláce stojí obdélníková věž, v jejímž druhém patře se nachází kostel Panny Marie se vzácnými nástěnnými malbami. Úzkou chodbičkou se přejde do soukromé kaple Karla IV. vyzdobené na stěnách leštěnými polodrahokamy. Kaple byla později zasvěcena sv. Kateřině, oblíbené císařově světici.

Po celém obvodu je hrad opevněn mohutnými hradbami. Ze sakristie soukromé císařské kaple se dá po krytém dřevěném mostě přejít na nejvyšší terasu, na které stojí Velká věž. Věž má čtyři patra a čtyři obranné věžičky a dala by se samostatně hájit pokud by útočníci obsadili zbytek hradu. To se skutečně stalo za třicetileté války, útočníky byli Švédi a do Velké věže nepronikli. Zdi věže jsou silné asi 6 m. Ve druhém patře Velké věže je nejvzácnější místnost hradu – kaple Sv. Kříže se zlacenou klenbou. Nejcennější je však její výzdoba skládající se z cyklu 129 (původně jich bylo 130) deskových obrazů světců vytvořená mistrem Theodorikem v letech 1359-1368. Kaple Sv. Kříže a její výzdoba byly restaurovány v nedávné době. Prostor nyní podléhá zvláštnímu návštěvnickému režimu, aby znovu nedošlo k jeho poškození přílišným návštěvnickým provozem. Navštívit jej můžete pouze v letních měsících, pokud se předem objednáte.

Karlštejn byl od 18. století vítaným námětem pro romantické malíře (A. Mánes), básníky (K. H. Mácha) a spisovatele. Z literárních děl Karlštejn nejvíce proslavily Karlštejnské vigilie spisovatele F. Kubky a především divadelní hra od J. Vrchlického Noc na Karlštejně, dnes známé hlavně v muzikálové podobě. To, že ženy nesměly pobývat na hradě, si však Vrchlický vymyslel.